Francouzské Vánoce vypadají jinak, než ty české. Jiné jídlo, rozdílný harmonogram, jiný způsob rozdávání dárků,… To nejdůležitější ale máme stejně. Ani na francouzských Vánocích totiž nesmí chybět:
1. Rodina (la famille)
Sejít se o svátcích s celou rodinou (se réunir en famille) je pro Francouze to nejdůležitější. Společně zdobit stromeček, péct dobroty a poslouchat koledy dodává vánočním svátkům tu pravou kouzelnou atmosféru.
Nous, avant Noël, on prépare les gâteaux de Noël en écoutant des chansons de Noël (pas tout le temps, mais quand même). On fait le sapin de Noël le premier weekend de décembre et on décore la maison tous ensemble. Ça c’est magique !
(Morgane)
Ve Francii je typické, že na Štědrý den, 24. prosince (Le Réveillon) se sejde celá rodina na společnou hostinou. Sjedou se prarodiče, strýčkové, tetičky, bratranci a sestřenice, a u společného velkého stolu se pořádá dlóóóóóóóóóóóuhá hostina o několika chodech. Hostině předchází dlouhé přípravy, ať už chystání dekorací, tak pečení a vaření dobrot. Na přípravách se podílí celá rodina a mí francouzští kamarádi už se na tyto společné chvíle příprav moc těší.
Tous les 25 décembre, nous mangeons de la dinde farcie cuisinée suivant la recette de famille, mais avant de la manger, toute la famille prépare une partie du plat, donc certains préparent la dinde durant que d’autres préparent les accompagnements.
(Alex)
2. Stromeček (le sapin)
Ozdobený stromeček v obýváku má stejnou tradici jako u nás. Co se však liší, je den, kdy ho rodina pořizuje a zdobí. U nás je typické, že se stromeček zdobí až těsně před Vánoci (do té doby stojí v chladu třeba na balkoně) nebo dokonce ráno na Štědrý den. Ve Francii však stromeček zdobí obýváky daleko dřív, už od začátku prosince.
En République tchèque, je trouve bizarre le fait de ne faire le sapin que le 24. En France on commence à le faire dès début décembre pour en profiter plus.
(Lauriane)
Krásný osvětlený stromeček tak dělá parádu po celý měsíc až do 6. ledna, kdy se slaví L’Epiphanie.
Mezi tradiční vánoční dekorace patří baňky (des boules), řetězy (des guirlandes) a světýlka (des guirlandes lumineuses). Naše ozdoby z perníčků, sušených pomerančů, skořice, slaměných hvězdiček a andělíčků z kukuřičného „šústí“, kterými zdobíme stromeček u nás na jižní Moravě, Francouzům přirozeně nic neříkají.
3. Jídlo (le repas)
Jídlo na vánoční hostině – to miluje každý Francouz. Představte si to nejlepší z francouzské kuchyně, a to vše na jednom stole během jednoho večera. Není divu, že všichni Francouzi vzpomínají na Vánoce jako na svátky, při kterých se nemůžou přecpáním ani hnout.
A co že na ten stůl všechno servírujou? Mezi typické vánoční předkrmy patří kachní játra (du foie gras) nebo ústřice (des huîtres). Hlavní jídlo je pak zpravidla krůta nadívaná kaštany (la dinde farcie aux marrons), a nakonec sladká tečka v podobě tradičního vánočního polínka (la bûche de Noël).
La bûche de Noël pour le dessert peut être en glace (la bûche glacée) ou en gâteau (la bûche rouleau). Nous on l’achète toujours chez le pâtissier du coin, car ni mon père, ni moi on est très pâtissiers dans l’âme.
(Lauriane)
4. Dárky (les cadeaux)
A jak je to s dárky? Rozbalují se 24. nebo 25. prosince? A dávají si Francouzi taky ponožky?
Ponožky si nedávají. Všichni mí francouzští kamarádi hledí na tuto českou tradici dost nechápavě. Ponožky pod stromečkem je tedy rozhodně nepotěší, a to ani ty s legračními obrázky. Co ale naopak přijde zvláštní mně, je, že ve Francii se k Vánocům často dává čokoláda. Dětem ani tak ne (ty mají pod stromečkem klasicky spoustu hraček), jako spíš dospělým. Takovým, kterým nevíte, co dát, tak dáte čokoládu.
Rozbalování dárků pak podle tradice připadá na 25. prosince ráno. Říká se totiž, že le père Noël nosí dárky komínem v noci z 24. na 25. prosince, takže ráno na děti čekají naplněné ponožky a spoustu balíčků pod stromečkem. Realita je však taková, že dárky se většinou rozdávají 24. prosince při společné večeři, a to jednoduše proto, že 25. prosince ráno už všichni ti strýčci, tetičky, sestřenice a bratranci, kteří spolu slavili Štědrý den, odjedou do svých domovů.
Le 24 décembre, on mange le repas de Noël en famille et comme tout bon repas de fête, il est constitué de plusieurs plats qu’on prend le temps de déguster. On le fait durer plusieurs heures et entre chaque plat on discute et on se distribue les cadeaux tout au long de la soirée. On commence par un apéritif en buvant habituellement du Champagne avec des toasts de foie gras par exemple, et on commence déjà à ouvrir quelques cadeaux. Puis on se met à table pour l’entrée, suivie de cadeaux, suivis du plat principal, vient alors une pause en général plus longue, le temps de distribuer d’autres cadeaux et faire de la place pour les fromages et les desserts, puis on déballe les derniers cadeaux.
(Olivier)
Chcete se dozvědět další zajímavosti o francouzských vánočních tradicích? Rádi byste si u toho i procvičovali francouzštinu? Ještě není pozdě přihlásit se na Adventní kalendář pro francouzštináře, který je celý dostupný online a zdarma. Na každý den máte připravenou jednu aktivitu ve vánoční atmosféře (video, písničku, text, kvíz, křížovku, apod.), která vám zabere 3-15 min. Ke všem předchozím aktivitám se můžete vrátit i zpětně, proto se klidně zapište i teď, i když se nám advent už blíží ke konci.
