Y a-t-il une tradition de Noël tchèque que tu trouves
intéressante / bizarre / rigolote ?
Odpovědí padlo hned několik. Jde vidět, že Češi jsou co se týče vánočních tradic opravdu originální. Od kapra, přes zlaté prasátko až po fusekle. Tady jsou jejich odpovědi:
„Je me demande pourquoi le sapin de Noël se fait juste le 24.“
(Morgane)
V Česku je běžné, že se vánoční stromeček zdobí až na Štědrý den. Rodina je celá pohromadě a společně zdobí stromeček v rámci příprav na štědrovečerní hostinu. Francouzské rodiny si ale stromečku užívají už dlouho dopředu. Kupují ho už na začátku prosince, aby jim zdobil obývák po celý adventní čas až do 6.ledna.
Přiznám se, že letos jsme to taky s přítelem Oliverem tak udělali. Koupili jsme si malý stromek už na 2.adventní neděli. Chudák, měl co dělat, aby do Štědrého dne celý neseschnul. Po dvou týdnech mu začaly suché větvičky pod ozdobami vadnout a ztratil svou krásnou svěží barvu. Nevím, jak to ti Francouzi dělají, že jim stromek vydrží ve vytopeném obýváku až 5 týdnů.
„Pourquoi la carpe ???“
(Alex)
Alex zdaleka nebyl jediný, kdo se nad tradičním štědrovečerním pokrmem Čechů pozastavoval. Francouzům přijde konzumace kapra – mírně řečeno – hodně neobvyklá. Francouzi totiž považují kapra za nejedlou rybu. V žádné francouzské rybárně ani restauraci kapra prostě neseženete. Při slavnostní štědrovečerní večeři Francouzi servírují samé delikatesy – foie gras, ústřice, nadívanou krůtu kaštany, apod. Jsou to gurmáni, a tak se na Vánoce rádi plácnou přes kapsu a servírují opravdu jen to nejlepší. Představa dát si k tak slavnostní večeři smaženého kapra pro ně opravdu není nijak lákavá.
„Je trouve bizarre l’apparition du cochon d’or lorsque le jeûne fait avoir des hallucinations.“
(Olivier)
Naše krásná tradice půstu a zasloužilé odměny ve formě zjevení zlatého prasátka se obtížně vysvětluje. Namlouváme totiž dětem, že pokud dodrží půst, uvidí zlaté prasátko. Tím je vlastně nutíme k tomu, aby hladověli tak moc, až z toho budou mít halucinace. Pro francouzské gurmány je tato tradice opravdu nepochopitelná a zavání pro ně tak trochu týráním dětí.
„Faire fondre du plomb ? Sérieusement ?:-O“
(Victor)
Lití olova patří mezi tradice, které mezi cizinci moc známé nejsou. Mí kamarádi o nich slyšeli poprvé ode mě, protože my lijeme olovo pravidelně každý rok. A můj přítel Olivier to miluje! Každý si roztavíme kousek olova nad sporákem, vlijeme ho do studené vody a pak se celá rodina bavíme tím, že si navzájem „čteme budoucnost“. Ve Francii žádná taková tradice nejspíš neexistuje, protože na ni všichni mí kamarádi hledí dost překvapeně. Na rozdíl od zlatého prasátka a kapra se jim ale tahle tradice líbí a všichni ji chtějí zkusit.
„Attraper une ou plusieurs carpes, les mettre dans le bain et ensuite les manger en retirant les écailles pour les mettre sous l’assiette“
(Jonathan)
Jonathan žije v České republice už několik let a jeho přítelkyně je Češka, takže české vánoční tradice už dobře zná. Kapr ve vaně byl pro něj ze začátku velkým překvapením. No ano, chceme přece jíst kapra co nejčerstvějšího, to dá rozum, ne? Francouzům moc ne. Už nad zabíjením kaprů na ulicích jim zůstává rozum stát, natož tak ještě ho mít doma ve vaně několik dní a zabíjet ho pak na Štědrý den paličkou na maso. Jonathan se podivuje i nad tradicí využití kapřích šupin jako symbolu štěstí a bohatství. V rodině jeho přítelkyně se dává šupinka každému pod talíř při štědrovečerní večeři. On by asi raději uvítal verzi, kterou popisuje moje francouzská kamarádka Cécile – ta se setkala s tím, že se pod talíř nedává šupinka, ale rovnou každému tisícovka:
„Je trouve bizarre la tradition du billet de 1000 CZK placé sous chaque assiette sous la nappe.“.
(Cécile)
O této tradici jsem sice já, jako Češka, nikdy neslyšela, ale předpokládám, že se jedná jen o upgrade tradice s šupinkami, které bohužel – přiznejme si to – nikdy nefungují.
